zákon o dani z přidané hodnoty
zákon o obchodních korporacích
zákon o dani z přidané hodnoty
zákon o obchodních korporacích
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
HLAVA II
UPLATŇOVÁNÍ DANĚ
Díl 11
Vracení daně
(1) Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku má osoba povinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud během období pro vrácení daně
(2) Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má nárok na odpočet daně v poměrné výši, má nárok na vrácení daně pouze v této poměrné výši.
(3) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na částky daně, které byly uplatněny
(4) Osoba registrovaná k dani uplatní nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Je-li zdanitelné plnění přijato provozovnou, uplatní osoba registrovaná k dani nárok na vrácení daně v členském státě, kde je umístěna tato provozovna. Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu jiného členského státu.
(5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat
(6) V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů:
(7) Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
(8) Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky
(9) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost o vrácení daně podána. Přepočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů.
(10) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká. Žádost o vrácení daně se považuje za podanou, jen pokud žadatel uvedl všechny údaje požadované podle odstavce 5.
(11) V žádosti o vrácení daně za dané období pro vrácení daně lze uplatnit nárok na vrácení daně, pokud v tomto období pro vrácení daně
(12) Žádost o vrácení daně se může vztahovat i na daňové doklady nebo daňové doklady při dovozu zboží, které nebyly zahrnuty v předchozích žádostech o vrácení daně, pokud se tyto doklady
(13) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši, provede osoba registrovaná k dani v jiném členském státě opravu částky daně, o kterou požádala nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Je-li podáno samostatné prohlášení, správce daně vezme v úvahu tuto opravu a postupuje obdobně jako u žádosti o vrácení daně.