Zákon 235/2004 Sb. – zákon o dani z přidané hodnoty ze dne 1. 4. 2004

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA II

UPLATŇOVÁNÍ DANĚ

Díl 11

Vracení daně

§ 83 – Vracení daně zahraniční osobě na základě principu vzájemnosti

(1) Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění:

a) dovoz zboží,
b) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně,
c) plnění podle § 69,
d) plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo
e) vybrané plnění, na které je použit zvláštní režim jednoho správního místa.

(2) Na vrácení daně vztahující se k uskutečnění vybraného plnění, na které byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 9 a 10.

(3) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Princip vzájemnosti je v případě vracení daně zahraniční osobě splněn, pokud je osobě povinné k dani se sídlem v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání vracena daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby ve státě, ve kterém má zahraniční osoba uplatňující nárok na vrácení daně sídlo, a tento stát je uveden v seznamu států, u nichž je splněn princip vzájemnosti. Ministerstvo financí zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států, u nichž je princip vzájemnosti splněn. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně.

(4) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.

(5) Žádost musí zahraniční osoba

a) doložit daňovými doklady, které byly vystaveny plátcem,
b) doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení,
c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání,
d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1.

(6) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká.

(7) Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána.

(8) Správce daně vrátí schválenou částku na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Schválená částka se vrací v tuzemsku nebo v jakémkoli jiném státě. Pokud je schválená částka vrácena v jakémkoli jiném státě, poplatky za převod schválené částky jdou k tíži zahraniční osobě.

(9) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí

a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo
b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.

(10) Druhy zboží a služeb, u kterých nelze daň vrátit, jsou:

b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby,
c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby,
d) telefonní poplatky,
e) taxislužba,
f) pohonné hmoty.
a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu,

(11) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je zahraniční osoba povinna vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z prodlení za každý den od vyplacení do skutečného vrácení.

(12) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok z prodlení vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, nebo ho změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne oznámení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.