Zákon 280/2009 Sb. – daňový řád ze dne 22. 7. 2009

ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ ČÁST O SPRÁVĚ DANÍ

HLAVA V

PLACENÍ DANÍ

Díl 1

Obecná ustanovení o placení daní

§ 160 – Lhůta pro placení daně

(1) Daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.

(2) Byl-li před uplynutím lhůty pro placení daně správcem daně učiněn úkon podle odstavce 3, běží lhůta pro placení daně znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn.

(3) Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je

a) pravomocné stanovení daně,
b) zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona,
c) zřízení zástavního práva, nebo
d) oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání.

(4) Lhůta pro placení daně neběží po dobu

a) vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem,
b) přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,
c) uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou u osoby s dispozičními oprávněními během insolvenčního řízení,
d) posečkání úhrady daně podle § 157a,
e) odkladu daňové exekuce odložené na návrh,
f) daňové exekuce srážkami ze mzdy, nebo
g) dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání daně.

(5) Lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku podle odstavce 1, s výjimkou daně zajištěné podle odstavce 6.

(6) Je-li daň zajištěna zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat daň uplynutím 30 let po tomto zápisu.

(7) Lhůta pro placení daně neskončí dříve než lhůta pro stanovení této daně.